Výběr vhodného akvária
	Voda, základ života
	Budiž světlo
	Teplo nebo zima?
	Co dělat když

Výběr vhodného akvária

Voda, základ života

Každý živý organismus na této planetě potřebuje více či méně VODU. To platí dvojnásob o obyvatelích vodního světa, v našem případě akvarijních rybičkách. Všichni určitě známe vodu měkkou, tvrdou, mořskou a sladkou. Jakou ale použít pro naše malé tvorečky? Především záleží na biotopu, ze kterého rybky pocházejí. Za miliony let evoluce se přizpůsobily určité vodě a snažme se tedy jim vyhovět a udělat prostředí co nejvíce podobné jejich původnímu biotopu. Je sice pravda, že spousta rybek, dokáže žít i v naší průmyslové vodě, která nám teče přímo z kohoutku, ale není to právě nejšťastnější řešení. Obsahuje totiž spoustu chemikálií a je přizpůsobena potřebám člověka....

Vodovodní voda je nejčastěji používanou vodou do akvária. Obvykle má vyhovující vlastnosti, ale často bývá tvrdá s vyšším pH. Ve vodárně z ní bývá odstraňován oxid uhličitý, takže se doporučuje nechat jí několik hodin odstát. Ve většině případů se její vlastnosti nemusí nijak měnit.

Voda ze studny je většinou velmi tvrdá a může mít i zvýšený obsah dusičnanů.

Dešťová voda bývá měkká a používá pro změkčení vodovodní vody. Její vlastnosti se liší podle oblasti a také se mění v průběhu roku. pH může být i okolo 4, dejte si na to pozor. Většinou se nepoužívá samotná, ale ředí se s vodovodní vodou. Stejně dobře se dá místo dešťové vody použít sníh.

Přírodní voda z různých lokalit se dá také použít, její parametry se velmi liší podle místa původu.

Destilovaná voda je chemicky čistá voda.

Na co tedy třeba dbát? Především je to pH vody a její tvrdost.
pH označuje kyselost nebo zásaditost vody. Čím nižší je pH, tím je voda kyselejší a čím je pH vyšší, tím je voda zásaditější. Stupnice pro měření pH je rozdělena na 14 stupňů. 0-7 = kyselá voda, 7 = neutrální voda, 7-14 = zásaditá voda. Ryby jsou většinou zvyklé žít ve vodě o pH 6-8, ale existují i výjímky. S tvrdostí je to obdobné a ve většině případech platí, že tvrdá voda je zásaditá a měkká voda opět kyselá.
Pro stanovení pH vody se používají dostupné testy, nejjednodušší je kolorimetrická metoda, kdy smícháme určité činidlo se vzorkem akvarijní vody a po zabarvení odečteme na stupnici správnou hodnotu.

Pokud je pH příliš vysoké, lze ho snižovat pomocí CO^₂, kyseliny, nebo rašelinového výluhu. Snížení pH lze také dosáhnout smíchánim s vodou s nízkým pH (například dešťovou vodou). Díky přidávání CO₂ do vody se zároveň voda změkčuje a to platí i pro rašilinové výluhy. Eperimenty s kyselinami mývají nejisté výsledky, proto od tohoto způsobu odrazuji (pokud nejste chemik)

Pokud je pH příliš nízké, lze ho zvýšit pomocí vápencového prášku, jedlé sody, nebo mořské soli. Tyto přípravky také mění tvrdost vody směrem nahoru. Jediná jedlá soda však na tvrdost nepůsobí.

 Zcela vyčerpávající články o chemismu vody včetně chemických vzorců najdete na tomto odkazu v sekci "články", kde jsem se také inspiroval ...odkaz

Budiž světlo

Další důležitou veličinou je SVĚTLO. Je důležité nejenom pro akvarijní faunu, alei flóru. Rybičky se většinou spokojí s nedostačujícími světelnými podmínkami, rostliny ale většinou pak jen živoří nebo dokonce hynou. 

Vhodně zvolené barevné spektrum a svítivost zdroje dokáže nejen pěkně odrážet barevnost rybiček a rostlin, ale také přispívá ke správné atmosféře v akváriu. Existuje spousta světelných zdrojů s různou barevností vhodných pro osvětlování třeba mořských, výstavních, či rostlinných akvárií. Ale například fialová zářivka v rostlinném akváriu nenadělá moc krásy.

Světlo posuzujeme ho podle jeho vlastností: 

1. Světlelné spektrum
2. Množství světla
3. Délka osvitu akvária

1. Kvalita světla
Z viditelné části spektra využívají akvarijní rostliny hlavně červenou a v menším rozsahu modrou barvu. Žlutá a zelená pro ně nemá podstatný význam. Řasy, které v akváriu nechceme, mají na světlo nároky značně jiné. Potřebují hlavně modrou barvu.

Proto používáme zářivky, které svítí převážně v červené oblasti (jejich barvu vnímáme jako teplou bílou). OSRAM 31-830 Lumilux  a zářivky se stejným ozančením těmto požadavkům plně vyhovují:

- maximum světla v červené oblasti vyhovuje rostlinám
- málo světla v modré oblasti omezuje růst řas
- dostatek světla v zelené oblasti zajišťuje dokonalé barevné podání, rostliny jsou nádherně svěže zelené

2. Množství světla
V akvaristlice se řídíme pravidlem, že na 1 litr vody potřebujeme 0,4 - 0,6 W světelného příkonu (např. na 80-ti litrové akvárium potřebujeme 2 zářivky 18 W). Potřebné množství světla je možno ideálně nakombinovat pomocí více světelných zdrojů.

3. Světelný režim
Pro akvária lze jednoznačně doporučit 12-ti hodinovou světelnou periodu. Té dosáhneme napojením světelného zdroje na spínací dodiny.

Teplo nebo zima?

Všichni máme určitě rádi teplo a to samé je potřeba dopřát i rybičkám a rostlinám. Kolik stupňů zase ale záleží na biotopu, ze kterého osazenstvo akvária pochází. Většina rybek pochází se subtropického pásma, kde je teplota vody mezi 20-24°C. Díky stálému šlechtění jsou ale zhýčkané a proto je potřeba mít vodu o několik stupňů teplejší. Existují samozřejmě i druhy vyžadující vodu teplejší a pak také druhy, kterým postačí i voda chladnější....

Jak dosáhnout optimální teploty?
Pokud je akvárium umístěné v místnosti, kde se často nevětrá a přes léto nesvítí do oken slunce, může se teplota během celého roku pohybovat v rozmezí několika stupňů. Optimální to však není. Pro vyhřívání akvárií jsou přímo vyráběná topítka s vlatní regulací. Jednoduše nastavíte požadovanou teplotu a o ostatní se postará automatika. Topítka se vyrábějí s různým výkonem aby byla schopná pokrýt objem akvária. Topítko s malým výkonem by totiž asi těžko vytopilo obrovskou nádrž. Na každém výrobku je proto uvedeno, pro jaký objem nádrže je topítko vhodné.

Problémem v posledních letech však bývá přehřívání akvarijní vody v důsledku velkých letních teplot. Prodávají se samozřejmě i klimatizační jednotky určená přímo pro akvária, ale ty jsou většionu hodně drahé (od 20.000 nahoru). Pro "domácí" nádrže se proto nevyplatí. Dbáme proto, aby se akvárium nazahřívalo z dalších zdrojů, jako je vlastní osvětlení nádrže, nebo třeba kuchyňská trouba..

Pokud možno zajistíme dobré odvětrávání osvětlovacího krytu, aby mohl teplý vzduch unikat ven. Mne osobně se osvědčilo nucené odvětrávání pomocí malého 12V větráčku z PC.

Jelikož se ale už nevešel dovnitř krytu, musí být venku. Je napájený klasickým malým adaptérem s volitelným napětím (například od starého walkmanu). Pokud jsou velká vedra, zapnu adaptér na 12V, jinak beží na 6V. Má to tu výhodu, že při nižším napětí nevydává větráček skoro žádný hluk.

Co dělat když

Pokud chci mít krásně zelené akvárium se spokojenými rybkami musím se řídit následujícími poznatky:

většina požadavků je tedy směrována ke spokojenosti rostlin. Avšak zdravé rostliny znamenají zdravé ryby a proto by se ani na ně nemělo zapomínat. Vše potřebné ke správnému  pěstování rostlin naleznete na http://www.rataj-spk.cz/